Cesta na místo trvala zhruba hodinu a půl. Po této době se před námi otevřelo rekreační středisko s mnoha chatkami, hřišti nebo velikou trampolínou. Chvíli jsme museli počkat, než jsme se rozdělili do chatek, tedy spíše bungalovů. Tady jsme měli pak asi půl hodiny na vybalení a šlo se na oběd. Už si úplně nevybavuji, co k němu bylo, ale vím, že poté následoval polední klid do dvou hodin. Pak nás čekalo to, kvůli čemu jsme sem jeli, a to seznamovací aktivity.
První stanoviště bylo u Dany, zde jsme hráli různé hry, jejich názvy si už nepamatuju, ale vím, že to bylo fajn! Dále následovala kraťoučká přestávka a po ní jsme se všichni sešli s třídní učitelkou v kroužku na lavičkách, kde jsme odpovídali na různé otázky, které se týkaly našeho výběru školy, minulosti a budoucích plánů. Poslední bod našeho odpoledního programu bylo hraní týmové hry s velkým míčem (Kin-ball) pod vedením pana učitele Makary.
V půl sedmé nás čekala večeře a po ní nás paní učitelka Kolářová seznámila s informacemi týkajícími se praxe atd.
Na závěr přišlo něco celkem nečekaného. Paní učitelky nám řekly, abychom si došli pro baterky a sešit s tužkou. S tím jsme se vydali pár metrů za bránu areálu do ztemnělého lesa, kde jsme se rozdělili na skupinky po pěti a zahráli si NOČNÍ OČI. Pak už následovala jen večerka.
Druhý den našeho pobytu jsme po snídani vyrazili do Doks, kde jsme strávili celé dopoledne. Navštívili jsme Muzeum Karla Hynka Máchy. Pak následoval rozchod, který každý užil po svém, někdo nakupováním, někdo posezením v cukrárně. Pak jsme se vrátili do areálu, kde nás čekal oběd.
Během jídla nám byla připomenuta řecká báje nesoucí název Paridův soud. To ovšem nebylo jen tak, pod vypravováním se skrýval úkol. Po třídách jsme se rozdělili do skupin, v nichž jsme si zvolili svou bohyni a připravovali ji na setkání s Paridem, přičemž jsme ho měli přesvědčit, že zrovna ta naše je nejkrásnější. Na přípravu jsme měli celé odpoledne, ale ostatním aktivitám jsme se také nevyhnuli.
Po večeři nastal čas příprav a následné představení. Mohli jsme vidět několik krásných bohyň, byli jsme svědky různých druhů zábavy, například zpěvu, tance, recitace nebo krátkého divadelního představení. Právě to nakonec zvítězilo, neboť skupina vzala úkol komediálně, s nadsázkou a špetkou originality.
Tím ale den nekončil. Těsně před večerkou jsme se celá třída sešli před chatkami a povídali si snad o všem.
Třetí den už byl jen ve znamení návratu. Sbalit věci, uklidit chatku, předat klíče a hurá domů! A do nového školního roku v nové škole.
(V textu bylo použito prací Anety Cihlářové a Kateřiny Maškové, studentek S1A).
