Již to trvá příliš dlouho...
To je asi to první, co se mi asociuje, když se mě někdo zeptá na to, jak vnímám distanční výuku v roce 2021 z pohledu studenta 3. ročníku.
V půli března minulého roku jsme byli vrženi do režimu, který pro všechny z nás je mírně řečeno nestandardní. Poměrně dlouho jsme si zvykali, ale díky ochotným, vstřícným a trpělivým vyučujícím jsme se s tím lidově řečeno „popasovali" více, jak dobře, v rámci možností.
Přičemž nikdo z nás netušil, jak dlouho toto provizorium bude trvat.
Nyní je to již osmý měsíc, co probíhá naše středoškolské studium distanční formou a abych byl upřímný, tak navzdory perfektně zvládnuté výuce, která je zásluhou našich profesorů, dle mého na vysoké úrovni, tak je z mého pohledu neoddiskutovatelným faktem to, že tímto způsobem nelze nahradit prezenční formu vzdělávání, protože u stávající formy výuky schází jeden podstatný aspekt a to je fyzický - sociální kontakt a to, jak se samotnými vyučujícím, tak i spolužáky.
Člověk v důsledku toho ztrácí dle mého jakousi motivaci k tomu, aby na sobě pracoval, plnil zadané úkoly a u toho se s nadsázkou řečeno usmíval, jedná se jen o jakousi nutnou rutinu.
S tím je velice úzce spjata sebedisciplína, kterou ne každý v sobě má a ta je k distanční výuce a výuce obecně nezbytná. Dále také schopnost organizovat si svůj vlastní čas - rozdělit ho mezi studijní povinnosti, seberealizaci v podobě koníčků a v dnešní době obzvláště důležitý odpočinek.
Zkrátka a dobře rozdílů mezi prezenční a distanční výukou je celá řada, každá z nich má svá pro a proti, takže sám za sebe nedokáži jednoznačně říci, která z nich mi vyhovuje více.
Sám na sobě pozoruji, že jsem během distanční výuky poměrně zpohodlněl a do některých úkolů se musím vyloženě nutit, kdežto když probíhá studium pouze prezenčně, tak si většinu povinnosti splníme ve škole a na domácí přípravu do školy nám toho zbyde minimum, to je na prezenční výuce to pozitivní a už jen z tohoto důvodu bych ocenil její obnovení a to v plném rozsahu.
Nicméně, abych vůči distanční výuce nebyl jen kritický, tak zmíním také pár pozitivních změn, které s sebou přináší a to je například to, že si člověk může ráno přispat a celkově nikam není nucen pospíchat, na to se také váže to, že máme více času na seberozvoj, či zdokonalování se v tom, co nás baví nebo v tom, čemu bychom se chtěli v blízké budoucnosti věnovat, ať už profesně, či soukromě a to by nám při realizaci prezenční výuky nebylo umožněno nebo alespoň ne v takové míře, z důvodu méně volného času, který bychom trávili například jen cestami do školy a ze školy. Závěrem bych chtěl říci, že nejdůležitější, jak jsme měli za poslední měsíce možnost se přesvědčit je zdraví, tak na to mysleme, buďme opatrní, jak k sobě samým, tak i k okolí a udržujme se, pokud to alespoň trochu jde, v relativní fyzické a psychické pohodě.
Ze začátku mi distanční výuka vyhovovala, jelikož jsem doma a mám více času na své osobní věci atd…ale jak už to trvá delší dobu, tak už mě to přestává bavit. Jak jsem pořád doma a furt je ten den vlastně skoro stejný jako ten předchozí, a také se skoro nikam nemůže a neděje se nic zajímavého, na co bych poté mohla vzpomínat. Ráda bych už viděla kamarády ze školy, a i někteří učitelé mi chybí a také ty rozhovory, co probíhají během hodin. V nějakých věcech je distanční výuka dobrá, ale jak už jsem psala výše, trvá už moc dlouho. Já osobně bych třeba šla na týden nebo na dva do školy, a pak bych brala třeba týden distanční a takto dokola, protože jak prezenční výuka, tak i distanční mají své výhody a nevýhody, pro mě osobně by bylo nejlepší to střídat.
Distanční výuka mi vyhovuje, myslím si, že je ze strany školy vedená dobře, je vidět, že se i učitelé stále snaží o nějaké zlepšení, ale už teď to často dokáže plnohodnotně nahradit některé hodiny ve škole. Samozřejmě je na některé hodiny potřeba osobní kontakt s učitelem, protože v něčem je to vysvětlování na dálku složitější. Myslím si, že zrovna naše třída se do hodin aktivně zapojuje, a to dělá ty online hodiny příjemnější jak pro nás, tak pro učitele. Kontakt s učiteli je teď na velmi dobré úrovni, poté co se všichni učitelé sjednotili s Microsoft Teams. Rozhodně vše probíhá více hladce než v první vlně a je vidět, že i studenti, tak i učitelé se snaží o to, aby hodiny probíhaly příjemně a mohli jsme se připravovat na maturitu. Někdy je úkolů více a musíme na nich pracovat dlouho, ale zase z mého pohledu je to lepší než každodenní dojíždění do školy a zpět. Tím, že jsme se více seznámili s prací s počítačem a různými programy se náš čas také šetří. Učitelé nám posílají podklady, abychom svůj čas mohli využít na přípravu maturitních otázek apod. Myslím si, že distanční výuka na naší škole probíhá velmi dobře a jsem spokojený.
Distanční výuka tohoto pololetí mě nikterak nezaskočila, naopak jsem s ní počítal. Kvůli tomu jsem okamžitě správně naskočil a řídil se jistým plánem, jak pracovat, abych si zachoval co nejvíce volného času. To mi zkomplikoval týdenní návrat do školy, který totálně zruinoval můj harmonogram a já musel během týdne přesedlat na úplně jiný styl výuky, což poznamenalo mé studijní výsledky, avšak teď to pokračuje vcelku dobře. Mým největším problém tohoto vzdělávání jsou předsudky lidí, kteří si myslí, že vlastně pouze celé dny ležíme ve vyhřáté postýlce a dlabeme popcorn při sledování Netflixu namísto vzdělávání se a zúčastňování se hodin. Na základě mých zkušeností si myslím, že (pokud mám mluvit za sebe) se škole věnuji více než při prezenčním studiu, kdy se musím připravit na hodinu, absolvovat hodinu a následně z ní vypracovat úkol. Říkáte si, že takto to funguje i ve škole, avšak rád bych Vás vyvedl z omylu. Ve škole, si otevřeme sešit, kde sice popíšeme pár stran či prodiskutujeme dané téma, ale jak přípravu, tak úkoly stihneme zpravidla ve škole.
Závěrem - z mého úhlu pohledu je distanční vzdělávání obtížnější nežli vzdělávání prezenční, tomu svědčí i má zkušenost s doučováním jiných studentů, kteří nepochopili některá témata a nemají k tomu učiteli řádný přístup, zde sice ano, máme možnosti konzultací, ale to se nedá vyrovnat běžné konverzaci ve škole (přičemž student to studentovi vyloží často i jednodušeji nežli učitel, což je v této době stěžejní.)
Distanční výuka mi z hlediska učení nevyhovuje. Pro mne je lepší kontakt učitel - žák. Ve škole mi stačí jenom poslouchat a pak si to doma jedenkrát přečíst, ale takhle online se nedokážu 100% soustředit na výklad. Z druhé strany mi to vyhovuje z důvodu dojíždění, bydlím daleko, a tak mi vyhovuje, že nemusím brzy ráno odjíždět a večer za tmy se vracet domů. Tím, že jsme doma se bojím o dost více maturity. Je to pro nás strašná nevýhoda, ve třetím ročníků jsme měli mít různé exkurze, přednášky atd. V každém ročníků jsme měli absolvovat praxe, ale bohužel je máme jen za první ročník. Práce od učitelů je občas fakt přehnaná a prostě je to na nervy všechno stihnout. Je to u mě nezvyklé, ale bohužel mám pocit, že mám hrozný nepořádek v zápiscích a celkově v učení.
Musím říci, že mi distanční výuka v mnoha věcech vyhovuje, zahrnula bych zde hlavně větší časovou volnost, nemusím každý den strávit několik hodin dojížděním a většinou mám nulovou možnost se stresovat, to je opravdu super. Jsou zde i věci co mi opravdu nevyhovují, hlavně v maturitních předmětech, kdy v zápisech mám často zmatek a celkově by to prezenčně bylo mnohem lepší. Stále si zde zakládám na tom, že čeho je moc, toho je příliš, už jsem si stihla odpočinout a jsem připravena se navrátit do běžného života s běžnými starostmi.
Je úsměvné, že ještě před necelým rokem jsme s úsměvem seděli ve škole a plánovali, jak večer půjdeme do kina. A najednou, aniž bychom stačili mrknout, sedíme doma u počítače, zíráme do obrazovek a čekáme, co s námi bude. Nikdo z nás neví, co nás čeká, jak tahle situace ovlivní naši budoucnost a jestli se ještě vůbec někdy do té školy podíváme. Jako pozitivum na distanční výuce vidím například to, že mohu vstávat o něco později, protože si ušetřím cestu. Další pozitivní věc je klid a ticho při hodinách, což mně jakožto více uzavřenějšímu a klidnějšímu člověku vyhovuje. Negativní je ovšem například skutečnost, že na mnoho předmětů se více hodí výuka prezenční, což relativně dost zabraňuje hladkému průběhu učení. A v neposlední řadě beru jako negativum také to, že mnoho učitelů má k téhle situaci dle mého názoru stále špatný přístup.
Já osobně mám s distanční výukou především kladné zkušenosti. Jelikož nejsem nijak vztahově vázaná s lidmi, se kterými se ve škole při prezenční výuce vídám, tak mi kontakt s nimi nijak nechybí. S online výukou jsem naopak velice spokojená, jelikož si člověk může rozvrhnout svůj volný čas a zároveň i školu. Díky této metodě jsem si i u sebe všimla některých nedostatků ze strany přípravy či samotného učení na odborné předměty. Momentálně se více zaměřuji na maturitní předměty a o školu se zajímám i s lepším pocitem, že školu studuji opravdu proto, že chci, ne proto, že bych musela.
Děkujeme, že právě od vás se k nám dostal certifikát pro učitele k Mezinárodnímu dni vzdělávání.
