Film pojednává o české ženě, která se během studií, která ji nenaplňovala, zamiluje do Afgánce, a protože ji doma nic nedrží, rozhodne se odjet se svým manželem do Afganistánu.
Příběh pokračuje především vývojem situace v rodině. Helena dostává nové „poafgánštělé“ jméno Hera a snaží se začlenit. Po nějaké době získá práci v humanitární organizaci, která vede linii příběhu především k otázkám kulturního rozkolu při pohledu na ženy – rozdílný pohled Afganistánu a západních evropských zemí. Důležitou osobou je především chlapec Mad, kterého se Helena se svým mužem ujme, protože jejich snahy založit vlastní rodinu jsou neúspěšné.
Kniha je inspirována životem autorky v Kábulu, ale zejména příběhy, které vyslechla od svých známých během pobytu v zahraničí.
N. Hanušová
studentka S3B
Ve čtvrtek 9. 12. 2021 jsem se se svojí školou podívala do kina Světozor na nový animovaný film Moje slunce Mad od režisérky Michaely Pavlátové. Film je natočený podle knihy Petry Procházkové a zobrazuje život v Kábulu. Zobrazuje také vztahy, práva a problémy v cizí zemi, které si neumí nikdo představit. Děj vypráví o Češce Heleně a Nazirovi, který je z Kábulu.
Když se vezmou, Helena se za Nazirem přestěhuje do Kábulu. Manželé nemůžou mít děti, a tak žena z rodiny přivede malého sirotka Mada. V této zemi má největší právo muž a ženy nemohou skoro nic. Ve filmu se objevují i problémy, kdy je vše na hraně a berou se v zemi za normální, ale u nás by takové situace neprošly.
Film se mi líbil. Byl zpracován jinak, než jsem zvyklá, a tak jsem mohla vidět alespoň něco jiného než klasické hrané filmy. Děj mě upoutal a zjistila jsem, jak to chodí v takové zemi, jako je právě třeba Afgánistán.
V.S.
Po filmu následovala zajímavá beseda s autorkou knižní předlohy a producentkou filmu. Dozvěděli jsme se mnoho dalších zajímavých informací o životě v Afgánistánu i o životě Afgánců v České republice.
K.M.
