Zdravíme kamarády na ŠvP, doufáme, že se máte dobře a užíváte si stejně jako my.
Dnešní odpoledne jsme si četli o nadpřirozených bytostech. Nejvíce nás zaujali upíři, čarodějnice a svět duchů.
Upíři
Upír je postava, která figuruje v mnoha pověstech a bájích. Bývá často námětem pro filmové či knižní horory. Kde se vlastně tento mýtus vzal? Je to čistý výplod fantazie našich předků, či vznikl na základě faktů, které znali a možná i na vlastní kůži zažili? Pokusme se společně poodhrnout roušku tajemna a vydat se po stopách, které nás možná dovedou až k jádru věci... Nejdříve bychom si měli ujasnit, jak se vlastně takový upír pozná - čím se vyznačuje. Typické upíří znaky tedy jsou: husté, nad kořenem nosu srostlé obočí, zašpičatělé uši, uhrančivé oči, velmi bledý obličej s ostrými rysy a hlavně dlouhé, ostré zuby, vyčnívající z úst. Z dalších vlastností upíra bychom mohli jmenovat ještě to, že se neodráží v zrcadle, nevrhá stín a sluneční světlo má na něj zhoubný vliv. Proto vstává ze svého hrobu v noci a než se objeví první sluneční paprsky, musí být zpět ve svém úkrytu. Báje dokonce praví, že upír se umí přeměnit v netopýra či vlka a dokáže se protáhnout i tou nejmenší štěrbinou. Toto tvrzení dalo vzniknout jedné vysvětlující teorii, o tom ale až za chvíli. Upír škodil tak, že se zakusoval svými ostrými tesáky do krku oběti, aby prokousl tepnu a mohl sát krev. Upírem se stal člověk, který sám byl upírem pokousán nebo snědl maso z upírem napadeného zvířete. Ale nejen to. Upíry se prý stávali i lidé, kteří byli za svého života čarodějové, zločinci nebo kteří zemřeli nepřirozenou smrtí, například sebevraždou. Věci, kterých se upír bojí a kterými je možné ho zahnat, jsou česnek a dále různé náboženské propriety jako kříž, růženec, svěcená voda či hostie. Zahubit upíra bylo možno několika způsoby, např. zastřelit ho stříbrnou kulkou či - a to byl používanější způsob - otevřít jeho hrob a proklát mu srdce zašpičatělým dřevěným kůlem. Pokud to nepomohlo, přistupovalo se k tvrdším zásahům: ruce mu byly svázány za zády a byla mu odseknuta či ukroucena hlava a jeho ústa byla vycpána česnekem či kamením. Pokud ani toto nepomohlo, bylo nutné celé tělo spálit buď na popravišti, nebo mimo obec někde na kraji lesa a popel tam zahrabat. Tyto procedury musely být vykonávány za dne, protože tehdy byl upír bezbranný. Úkolem zlikvidovat upíra byli zpravidla pověřováni kati. Že tento postup není jen čistě teoretický, dokazují mnohé nálezy upířích pohřebišť, kde jsou kumulována těla s jasnými protivampyrickými zásahy. Zrovna nedávno bylo jedno takové pohřebiště nalezeno v Čelákovicích. Kostry vypadaly následovně: lebky byly odděleny od zbylého skeletu, ruce byly svázány za zády, u některých lebek byly vylomené čelisti. Velice zajímavá je skutečnost, že lebky byly poněkud odlišné velikosti, než je obvyklé, a navíc - v čelistech byly nalezeny i deváté zuby. Je všeobecně známé, jak velkou úctu chovali naši předci k mrtvým, takže je očividné, že k takovýmto zásahům na mrvolách museli mít pádný důvod. Nejvíce zpráv o upírech (či vampýrech, jak chcete) pochází z Balkánu, Maďarska a od starých Slovanů. I slavný hrabě Drakula, který skutečně existoval, žil v této oblasti - v rumunských Karpatech.
Čarodějnice
Čarodějnictví je životním stylem a zároveň je i náboženstvím. Nemusí nutně znamenat, že pokud jsi čarodějnice a vyznáváš Umění, tak jsi Wiccan/ka! Čarodějnictví je velmi starým náboženstvím, prý existuje téměř 6000 let. Obsahuje v sobě monoteistické (věří v Jednotný životní princip) a pohanské (uznává dva základní aspekty božství: Boha a Bohyně) prvky. Pro moderní nábožensky založené ženy je Umění velmi vítaným východiskem. Čarodějnice pomocí svých rituálů pracují s neviditelným světem, aby pozitivně ovlivnili sami sebe a svět kolem nás. Pokud máte zvláštní schopnosti: např. umíte astrálně cestovat či ovládáte telepatii, ještě to neznamená, že jste čaroděj nebo čarodějka. Často se objevují otázky : "Jak jste přišla k čarodějnictví?" "Co je pro to třeba udělat?". Z mnoha nich je cítit přání zvládnout ty "tajemné síly" a být schopný manipulovat s okolím. Podstata čarodějnictví v tom opravdu není. Nedá se to dost dobře popsat, je to jen určitý a naléhavý pocit, že máte pokračovat v učení. Vlastně jsem byla vždy blízko toho, co dělám. K základním tradicím patří úcta k přírodě, dříve hlavně s důrazem na plodnost, dnes spíše na ochranu životního prostředí. Čarodějnictví nemá žádného vůdce či zakladatele. Vyvíjí se přirozeně s potřebami člověka. Čarodějnictví není rovněž o image. Můžete klidně všude hodit v černém hábitu, nosit pentagram, barvit si vlasy a výrazně se malovat. Budete sice nápadní a možná trochu nahánět hrůzu ... jenže co je uvnitř té skořápky? Skutečná víra a přesvědčení anebo jen potřeba dodat si jistotu, a utvořit kolem sebe opar tajemná?
Duchové
Nejlepší čas pro pořízení fotografií duchů je po setmění a pozdější doba. Chce to mít temné pozadí večera jako kontrast, když se spustí blesk fotoaparátu a vyzdvihnout do popředí objekt, který... Mezinárodní společnost "Ghost Hunters" učí své členy, že "Duchové jsou všude!". Přemýšlejte, co Vám tímto chceme říct. Tvrdíme, že duchové jsou všude, nejenom ve starých, hrůzu nahánějících domech, nebo na odlehlých hřbitovech. Duchy nemusíme vyhledávat na takových typických místech, ale klidně v nových budovách a domech. Pojďme prozkoumat, proč by se duchové měli zjevovat na uvedených místech. Duch mohl žít, nebo pracovat na daných místech během svého života a zamiloval si to tak moc, že se po smrti nechtěl vzdát budovy, apartmánu nebo jiného obývatelného komplexu. Toto je častý příklad historických budov, kde nynější obyvatel může stále vidět pohybovat se po domě "bývalého majitele". Učíme, že duchové mají inteligenci, emoce a názory stejné, jaké měli za života. Jestli-že milovali nějaké místo, nebo dům za svého života, pak ho milují stejně i po smrti a nechtějí se ho vzdát. Myslíte si, že jsou prokletí? Samozřejmě, že ne! Zamyslete se nad vaším životem. Žili jste někdy v nějakém domě, nebo na nějakém místě, ke kterému vás vázalo nějaké pouto a vy jste jej nechtěli opustit? Nezapomínejte, že duchové jsou odrazem svých pozemských životů, jen pozbyli těla. "Duchové jsou všude!", prohlašovali jsme tento koncept v ABC News v roce 1994 poté, co jsme natočili třicetiminutovou pasáž filmu o Hledání Duchů. Nepotřebujete znát polohu tajemného domu, nacházejícím se ve vašem městě, abyste našli přítomnost ducha. Můžete jít kdekoli a nalézt ho. Jsou všude. Zastavte se na libovolných místech a prociťujte atmosféru. Tyhle a taky tamty jsou očividně místa, kde se zdržují duchové. Nejlepší čas pro pořízení fotografií duchů je po setmění a pozdější doba. Chce to mít temné pozadí večera jako kontrast, když se spustí blesk fotoaparátu a vyzdvihnout do popředí objekt, který fotíme. V našem případě to jsou duchařské anomálie. Ale neznamená to, že na fotografii musime vidět obeys člověka, nebo něco, co jako človek vypadá a da se říci, že zroovna todle je duch. Ona většina duchů na fotografii nevypadá jako obrys člověka nebo zvláštní předmet podobný pruhlednému člověku vznašející se ve vzduchu, ale jako malé barevné světýlko, spíše malá barevná kulička ve vzduchu. Jistě, nejlepší způsob je použití kamery s nočním viděním. Naplánujte si vaše pátrání v Novu, nebo úplňku, abyste byli co nejúspěšnější. Nejspíš shledáte, že v první dva, či tři dny ze zmíněného období budete mít nejlepší úspěch. Tento lunární cyklus vytváří nejsilnější geomagnetické pole Země. Duchové jsou elektromagnetičtí v přírodě a jako část elektromagnetického spektra využívají geomagnetické pole ke svým projevům. Také, když přichází bouře, duchové jsou více aktivní. Dobrý lov.
Ještě jsme se dozvěděli ze staré knihy " Magie ", že duchové nemají rádi vajíčka, ani jídla z vajíček a tak jsme se proti duchům řádně připravili. Udělali jsme si na svačinku vajíčkovo-sýrovou pomazánku s tmavým chlebem. Lektvar již prý není potřeba./ a jsme tak prý na měsíc ochráněni od zlých duchů , takže budeme klidně spinkat a nic nám nebude hrozit /.
Kluci dělali pomazánku a holky zajistily pití, prostřený stůl, mazaly chléb a nazdobily ho i čerstvou zeleninou. Protože se všem dařilo, dostali za odměnu balónky, se kterými jsme hráli různé hry / maximálně jsme se i vyřádili /.
Ještě tu musíme napsat zaříkávadlo proti strachu...takže teď už se nikdo z nás nemusí bát!!!!
TEMNOTA SE KOLEM KUPÍ,DOLÉHÁ UŽ NA MNE STRACH,V MŽIKU ALE ODHALÍM HO, AŤ SE ZMĚNÍ V PRACH.
A co nás čeká zítra....???
Jen maličko prozradíme, že se budeme snažit o kouzlo " Pomoc lidem v nouzi " a taky si o tom budeme vyprávět, protože pomáhat lidem, kteří to potřebují , by se mělo i bez čar a kouzel. Ale to vše zase až zítra.
Děti se dnes hlavně těší na fotečky a jestli začarovaná vajíčková pomazánka neudělá opět nějakou proměnu. Tak uvidíme !!!
Dnešní den nafotil pro všechny Martin Křístek / moc mu děkujeme /.
Děti a vychovatelky ze ŠD.
