Tento týden nás čeká další z dubnových svátků - Pálení čarodějnic. Na školním pozemku, tentokrát uvnitř - kolem hřišť a na vnitřní straně plotu najdete stopy k tajence, která má celkem 41 písmen (stanoviště č. 42 je cíl). Vemte si tužku a papír, na který si předepište čísla od 1 do 41 (pokud papír zapomenete nevadí, poproste o herní list na vrátnici školy). Ke každému číslu pak zapíšete písmeno podle instrukcí na stanovišti. Nezapomeňte, že školní hřiště je otevřené pouze do 17 hodin. Tajenku nám opět pošlete na email m.smejkalova@ksidlisti.cz. Úspešní luštitelé dostanou malou odměnu v družině - v období prezenční výuky.
Ale než se vydáte luštit, přečtěte si následující text, kde jsou všechny potřebné informace, a zkuste si toho zapamatovat co nejvíce. Pokud nebudeš v průběhu stopovačky znát odpověď, můžeš se k textu vrátit - bude viset na nádvoří u vchodu do školní družiny.
LEGENDA
Pálení čarodějnic, nebo také Filipojakubská noc, je poslední noc z 30. dubna na 1. května. Podle dávné lidové tradice lidé věřili, že v tento den mají zlé síly větší moc než jindy. Báli se ďábelského zla v podobě čarodějnic, které tu noc prý pořádaly velké slety a škodily lidem. Lidé se proti nim bránili různými způsoby. Zapalovali ohně, uklízeli, vymetali smetí a pavučiny z chalupy nebo kreslili bílé velké kruhy na vrata. Některé společnosti v tento den také slaví svátek Beltine – vítání jara. Kdysi dávno lidé věřili, že se v tuto magickou noc na vršky kopců a hor slétávají čarodějnice na tajemné sabaty, kde čarovaly. Proto se zapalovaly ohně, při nichž byla spálena smolná košťata, která se vyhazovala do výšky. Správný čarodějnický oheň každého člověka musel obsahovat devět druhů dřeva, nesměl chybět jalovec. Popel z těchto ohňů měl mít magickou moc pro úrodu. Dobytek, jenž prošel popelem, měl být zdravý a plodný. Stejně tak lidé, jež skočili přes oheň. Lidé také věřili, že se o této noci otevírají jeskyně, v nichž je ukrytý poklad. Obecně bylo známo, že všechny byliny nabývají čarovné moci o této noci, zvláště pokud jsou sbírány přesně o půlnoci a za úplňku. Například šeřík. Věřilo se, že snítka šeříku ochrání stavení a majetek před zlými čarodějnicemi. Nad vrata se také dávaly sušené byliny. Pálení čarodějnic slavili už staří Keltové, kteří se tak loučili se zimou a vítali jaro. Dnes slavíme čarodějnice jinak. Každá vesnička i město večer zapálí velký oheň - hranici, sejde se rodina, přátelé a sousedé, děti se oblečou do čarodějných kostýmů, opékají se buřty a upalují se čarodějnice. Samozřejmě jen ty, které si předtím vyrobíme z látky, punčoch, ponožek, nebo třeba sena. V dávných dobách ale lidé opravdu věřili, že čarovné síly existují. Říkalo se, že aby mohly čarodějnice vzlétnout, musely si nejprve připravit magickou mast, kterou se pomazaly. My se dnes vydáme za zlou a lstivou čarodějnicí Puchřinou.
Vaše vychovatelky ŠD.
