Žáci třetích tříd nahlédli v říjnu do života neslyšících. Uvědomili si, že neslyšící člověk musí předcházet nepochopení. Nepochopit jej mohou, jak slyšící, tak neslyšící. Přednášela nám neslyšící za asistence překladatelky. Děti nejen poslouchaly, ale také kladly otázky: „Jak se ráno budíte?“, „ Jak víte, že k Vám jde někdo na návštěvu?“ „Jak komunikujete na úřadech?“
V druhé polovině programu mohly děti alespoň na chvilku zažít jaké to je komunikovat jen rukama. Při známé hře na tichou poštu se nešeptalo, ale pouze ukazovalo pomocí znakové řeči. Posílal se postupně hroch, slon a ryba. Poslední měl nahlas zvíře pojmenovat, podle toho, co mu předcházející spolužák předvedl. Zvířata, která se nakonec dostala k poslednímu, byste pravděpodobně podle tohoto popisu nenašli v žádné encyklopedii.
Cílem tohoto projektu bylo ukázat dětem, jak mohou komunikovat s lidmi, kteří neslyší. Děkujeme za poučný výklad a vhled do života.
Třetí ročníky
