Na divadelní představení nás pozvala p.uč.Míla Pospíšilová a musíme jí za krásný kulturní zážitek poděkovat.
Svým poutavým vyprávěním před začátkem muzikálu nás vtáhla do děje a my už jen netrpělivě čekali, jak se příběh přátelství hluchého chlapce Janka a bílého motýla bude vyvíjet dál. Mezi účinkujícími jsme poznali mnoho dětí z našeho sboru Prážata a Resonance (E. Pospíšilovou, T. Peče....)
Po skončení muzikálu otřásal celým divadlem veliký potlesk, děti byly nadšené a na tvářích měly úsměv. Cestou domů jsme si vyprávěli o bílém motýlu (Jasoň červenooký) a ve školní družině jsme si ho v ecyklopedii a na internetu vyhledali a po té namalovali.
Kdo muzikál neviděl, zde najde pár informací, ale opravdu stojí za to muzikál vidět na vlastní oči.
Bílý Motýl
Jednalo se o ojedinělý počin, jehož cílem bylo zapojit talentované děti ve věku 7-16 let do společného uměleckého projektu, díky kterému měly možnost veřejně předvést své schopnosti a nabýt nové zkušenosti při vystupování před publikem. Tuto příležitost získalo téměř 60 dětí!
Dětský muzikál Bílý Motýl zkomponoval pedagog CH ZUŠ Harmonie Jakub Nygrýn na motivy tatranské báje.
Přípravy muzikálu byly zahájeny na jaře 2007, kdy se uskutečnily první castingy na představitele jednotlivých dětských rolí. A protože se příběh odehrává v horské přírodě, představila se kromě hlavních protagonistů Janka a Jasoňky i řada roztomilých postaviček z tatranské fauny a flory.
Na podzim 2007 bylo nahráno CD.
Slavnostní premiéry se uskutečnily ve středu 19. a ve čtvrtek 20. prosince 2007 v aule ZŠ Bílá.
Další představení byla uvedena na jaře 2008 v divadle Illusion v Praze.
1. června 2008 bylo představení muzikálu Bílý Motýl úspěšně uvedeno s německými titulky v Berlíně. Celá akce byla financována firmami Vemex, Gazprom Export a Gazprom Germaniav rámci projektu "Děti dětem".
Na jaře 2009 se připravují další představení v pražských divadlech Semafor, Metro a Illusion.
Slovo autora
"Baladická bajka z Belianských Tatier.
Z Javoriny. Bajka zo slovenských hor."
Ano - panenské krásy vysokých, nebes se dotýkajících
hor vybízející ke snění a básnění oslovily potulné sběrače
pohádkových kytic.
Příběhy z hlubokých hvozdů, skalnatých ples,
neznámých čarovných zákoutí zas vypravěče či náhodné
svědky dávných událostí.
A ty příběhy žijí dál.
S těmi co je třeba čtou.
Chtějí se drát na světlo dnů všedních a chtějí těm,
co je třeba čtou pohladit duši, rozesmát je nebo naopak
rozesmutnit.
Chtějí se znovu vyprávět.
I autor muzikálu Bílý Motýl se nechal svést
jejich kouzlem.
Nenápadný příběh přátelství chlapce Janka
a bílého motýla jej inspiroval k sepsání skromného dílka,
jež by nejraději ani muzikálem nenazýval.
Pro autora je to spíše dětské hraní si
se zpěvy a tancem, jakási "plastická báseň", dětská poezie
opentlená hudebně-tanečními obrazy.
Původní autorův záměr mělo být baletní provedení.
Avšak při psaní pětadvacátého taktu partitury zjistil autor,
že se přecenil. Několikrát se sice k rozepsanému místu
vracel, no - bezúspěšně. Zůstaly jen poznámky na okraj.
Až před pěti léty se mu zrodila v hlavě myšlenka
zhudebnit dětské rýmy.
Všechno jakoby mu najednou chtělo vyjít vstříc.
Jeho přítel Marek Vávra jej podporoval v snažení
a k uskutečnění druhého záměru: opatřit dospělé role
slovenským textem mu dopomohla jeho žena Silvie,
jíž patří jeho veliký dík.
V neprospěch slovenské verze se však vyslovila
většina ...
Jazyk našich sousedních bratrů a nejen on
čeká na vysvobození.
Autor doufá, že se bude hra líbit
a že snad jednou bude mít ten libý, měkký jazyk
možnost se vrátit kam patří -
ke své hře o níž vypráví.
Jakub Nygrýn
Realizační tým:
Jakub Nygrýn - hudba, libreto, scénář, dirigování muzikálu
Filip Sychra, Renáta Suchánková - spolupráce na scénáři, režie
Marek Vávra - produkce
Zuzana Lánská - propagace, kontakt s médii
Silvie Nygrýnová - korepetice, pěvecká příprava sólistů
Miloslava Pospíšilová - vedení pěveckého sboru Prážata a Resonance
Veronika Kacianová - choreografie, příprava tanečníků
Hana Pelikánová - tanečně-pohybová příprava dětí z MŠ Bílá
Alena Zavadilová - architekt scény
Miroslava Čejková - výtvarnice kostýmů
Jiří Zajíc - ozvučení
Petr Babický - natočení a výroba DVD
Milan Balla - natočení a výroba CD
Jaroslav Pospíšil - zvukový záznam představení a obsluha data-projektoru
Vojtěch Zavadil - natočení a výroba dokumentárního filmu o vzniku muzikálu
Jasoň červenooký
Vzhled a způsob života
Jeden z nejkrásnějších denních motýlů, které můžeme v Tatrách obdivovat, se česky i slovensky jmenuje jasoň červenooký (Parnassius apollo). Dvě červená "oka" na zadních křídlech kontrastují s jinak jednoduchým, černo-bílým zbarvením. Právě tato barevná kombinace dodává jasoni elegantní a nápadný vzhled. I svým chováním patří tento druh k výrazným motýlům. Vytrvale poletuje třepotavým letem nad osluněnými stanovišti, přičemž se vůbec nebojí přiblížit až přímo k člověku. Jeho výskyt je vázán na otevřené nelesní biotopy, zpravidla ranná sukcesní stadia s nezapojenými bylinnými až křovinnými porosty. Přednost dává vápencovým podkladům, zpravidla svahům s jižní expozicí, porostlým nízkou stepní a skalní vegetací (skály, vyprahlé kamenité svahy či pastviny). Zde se mohou vyvíjet housenky, úzce vázané na sukulentní rozchodníky (zejména rozchodník bílý), současně zde snadno naleznou svou potravu (nektar kvetoucích rostlin) i dospělci.
Rozšíření
Ačkoli se jedná o motýla vázaného na xerotermní (výsušná a výhřevná) stanoviště, jeho vertikální rozšíření sahá od nížin až do vysokých hor (cca 1800 m n.m.). Geografický areál zahrnuje ostrůvkovité výskyty od jižního Španělska, přes Střední Evropu, Skandinávii, Střední Asii a jižní část Sibiře až po Zabajkalí a Mongolsko. V převážné části Evropy jasoň za poslední století ustoupil či zcela vyhynul. Mimo jiné vymizel i v České republice, poslední nález byl zaznamenán v roce 1935 u Znojma. Naštěstí zásluhou repatriace (opětovného vysazení) jedinců ze Strážovských vrchů v roce 1986 u nás dnes přece existuje jedna populace, obývající vápencové lomy a přilehlé okolí u Štramberka na Moravě. Na Slovensku druh přežívá v řadě pohoří, k hlavním oblastem výskytu patří samozřejmě Tatry, zejména Belianské a vápencová část Západních, dále Strážovské vrchy, Slovenský kras, Slovenský ráj ad., avšak i zde na některých lokalitách došlo k úbytku početnosti (Súlovské skály, Vršatec) až vymizení (např. Temné Smrečiny ve Vysokých Tatrách). Podobně tomu je i jinde v Evropě, a tak i tam přichází ke slovu záchranné repatriační programy (úspěšné např. v Polských Pieninách či v Bavorsku).
Proč je vzácný
Hlavním požadavkem jasoně červenookéhona životní podmínky je existence stepních či skalních xerotermních biotopů, na nichž nachází vhodné prostředí především živné rostliny úzce potravně specializovaných housenek. Takové lokality dlouhodobě pomáhala udržet pastva dobytka (zvláště koz a ovcí), na horách mohou obdobně fungovat např. stáda kamzíků. Ustane-li pastva, dochází k zarůstání lokalit vysokými rostlinami, které potlačují druhy stepní vegetace. Dospělí motýli (imaga) jsou dosti mobilní, takže by se mohlo zdát, že se mohou v případě zhoršení lokálních podmínek "přestěhovat" jinam. Jenže změny biotopůve vyšších horách, zejména tam, kde se dosud v rozsáhlém měřítku pase (Alpy, Balkánský poloostrov).
Vaše vychovatelky ze ŠD.
