Na besedě jsme se dozvěděli, že neslyšící umí znakový jazyk a že na ně nemáme křičet, protože nás neslyší. ( Lukáš Pásek)
Beseda byla úžasná, nejvíce mě zaujal znakový jazyk. ( Nikola Maříková)
S hluchoněmými se můžeme dorozumět i jinak, můžeme si dopisovat, nebo na ně mluvit pomalu, protože umí odezírat ze rtů. ( Adam Borovička)
Hráli jsme hru, kde někdo předváděl znakovým jazykem nějaké slovo, které bylo napsané na papírku. ( Martin Šimák)
Dozvěděli jsme se, že život hluchoněmých není vůbec snadný, při vyřizování na úřadech nebo na policii musí mít s
sebou tlumočníka. Používají také speciální pomůcky, např. vibrační budík nebo zvonek na světlo.Na závěr nás paní požádala, abychom byli k neslyšícím více ohleduplní. ( Tomáš Rousek)
Zajímavé bylo, že znakový jazyk je ve všech státech stejný, takže se hluchoněmí domluví všude. Podle mého názoru mohou žít stejně příjemný život jako my ostatní. ( Vojta Capil)
Když se někdo narodí v České republice jako neslyšící, tak pro něj čeština bude jako cizí jazyk.( Saša Kurganskyy)
Tato beseda byla pro mne poučná i tím, že si mám vážit toho, že nemám takovou vadu. ( Claudie Tobiášová)
Na konci jsme se mohli ptát na vše a dostali jsme plakát a CD.( Ester Heidu)
Neslyšící mají více vyvinuté ostatní smysly. ( Bára Němcová)
Nejhezčí mi přišlo, že se i tito lidé dokážou smát a mít radost ze života, to mi přijde nádherné. ( Markéta Žandová)
