Míša Barešová: První věc, kterou jsme viděli, byla velká Táborská brána, která hlídala začátek tehdejší Prahy.
Karolína Bímová: Velmi pěkné byly sochy sv.Ludmily a Šárky z pověsti o Dívčí válce.
Tomáš Procházka: Nejvíce mě zaujal příběh o Čertových kamenech, nebo jak Jan Žižka odklonil tok řeky Vltavy.
Karolína Volejníková (9.A): Nejvíce se mi líbil hřbitov Slavín, kde jsou pohřbeny slavné české osobnosti a kde byla pro nás připravena soutěž. Je zde pohřben také Waldemar Matuška.
Jan Pálek: V kasematech byla veliká zima, ale to mi nevadilo, protože jsem se zahřál tou krásou.
Martina Zollmannová: Dívali jsme se, odkud skočil Horymír se Šemíkem a v kasematech na nás vybafly sochy z Karlova mostu.
Natálie Honzovičová: Zaujala mě dělová koule v omítce rotundy sv.Martina, nádherný byl chrám Sv.Petra a Pavla. Super byly svítící náramky v tmavých kasematech.
Radek Pelán: Pan průvodce nám ukázal rotundu sv. Martina, kde byly podle pověsti nalezeny kosti lidí.
Tran Viet: Na hřbitově jsme chodili a hledali známé osobnosti jako detektivové.
Vašek Štula: Líbil se mi umrlec Karla IV., vypadal opravdově, ale byl voskový.
Kristýna Vaníčková: Líbil se mi výhled z Vyšehradu na celou matku Prahu, i když se bojím výšek.
Honza Furdzo: Nejlepší byla tma v kasematech.
Jana Musilová: Nevěděla jsem, kolik známých osobností je pochováno na Slavíně.
Anča Smejkalová: Líbil se mi pochod k sochám, protože jsem se mohla vžít do doby Karla IV.
Jirka Míč: Zaujalo mě vyprávění o cestě u rotundy sv. Martina.
Janetta Zbelová a Karolína Minaříková: Líbila se nám rotunda sv. Martina, protože je to nejstarší památka na Vyšehradě a má v sobě dělovou kouli.
Iva Janichová (9.A): Třešničkou na dortu bylo počasí,celý den foukalo a všichni jsme byli promrzlí na kost . Ale ani špatné počasí nám exkurzi na Vyšehrad nepokazilo.