Zdroj: https://www.ksidlisti.cz/akce-2/deti-praze-2020 • Vydáno: 4.3.2021 21:49 • Autor: Jana Zelenková
V letošním školním roce jsme se poprvé zúčastnili literární a výtvarné soutěže Děti Praze, kterou pořádá Klub českých a slovenských spisovatelů a uděluje se v ní Cena hlavního města Prahy a Klubu českých a slovenských spisovatelů za nejlepší dětský autorský počin. Téma letošního ročníku bylo Praha všední a magická.
Do soutěže jsme z naší 6. a 8. třídy poslali několik velmi povedených literárních prací a můžeme slavit. Na třetí příčce se umístila Karolína Milcová s povídkou "Zvláštní místo".
Karolíně blahopřejeme a všem děkujeme za hezké práce a reprezentaci školy.
Zvláštní místo
Byl hezký podzimní den, září 2020 a Petr se rozhodl vydat se svými kamarády na procházku po Praze. Měli celý výlet dopředu naplánovaný, stavili se na obědě, viděli krásné památky a výhledy a jedním z posledních míst, které chtěli navštívit, byla Psychiatrická zahrada u I.P.Pavlova.
Nevěděli, jak ta zahrada vypadá, ani co v ní je, ale chtěli se tam podívat. Když vešli dovnitř, bylo to zvláštní. Obklopili je divné, staré budovy a Petr a jeho kamarádi dostali nepříjemný pocit. Přesto ale pokračovali do zahrady.
Najednou se všechno změnilo. Obloha se zatáhla, Petrovi kamarádi zmizeli a on tam zůstal sám. Vůbec netušil, co se stalo. Když se konečně trochu vzpamatoval, zahlédl nedaleko starého muže. O kousek dál šla skupinka staříků a za nimi další. Petr se na ně zadíval a zjistil, že to nejspíš nebudou normální lidé. Ti lidé zvláštně chodili, byli celí shrbení a na sobě měli obnošené, špinavé oblečení. Všichni se k němu rychle přibližovali a Petr se začal bát, nemohl se pohnout.
Během chvilky byli skoro u něj a Petr se konečně rozběhl k bráně a chtěl utéct, jenže zjistil, že je zamčená. Na druhé straně zahrady měla být ještě jedna brána, a tak se k ní rychle vydal a doufal, že ji najde a bude otevřená. Cestu si zkrátil mezi stromy a znenadání se vedle něj objevil jeden z mužů s nožem a řízl ho do ruky. S rukou celou krvavou dorazil k druhé bráně. Vzal za kliku, ale i ta byla zamčená. Neměl už na vybranou, musel ji přelézt. Nebylo to snadné, ruka ho bolela a nakonec se mu to povedlo, stál venku. Rozhlédl se kolem sebe a zjistil, že tam nikdo není. Byl tam úplně sám. Ulevilo se mu. Najednou za sebou uslyšel nějaké zvuky, a když se otočil, stáli za ním opět ti staří lidé. Petr se vyděsil a začal rychle utíkat pryč. Snažil se běžet co nejrychleji, sil mu ubývalo a stále se za sebe ohlížel, jestli jim už zmizel.
Když už si myslel, že je z nejhoršího venku, podíval se před sebe a zděšením upadl na zem. Stáli před ním! V tu chvíli otevřel oči. Slyšel mámu, jak ho volá k snídani. Hrůzou nemohl popadnout dech. Po chvíli si konečně uvědomil, že to byl jen zlý sen. S úlevou vylezl z postele a zarazil se. Na ruce měl velký krvavý šrám….