Zdroj: https://www.ksidlisti.cz/akce-2/zpravy-z-rakosnickova-rodiste-hojsova-straz-6.7.trida • Vydáno: 7.10.2008 22:43 • Autor: Jana Zelenková
3. den
Ráno zase ohavně modré nebe a sluníčko. Zase dobrá nálada, všeobjímající optimismus a nekonečná energie...
Proto nás vyhnali na celé dopoledne soutěžit na hřiště. Budeme vyprávět, ale vyhráli jsme všichni.
K obědu čočka a po ní bleskový přesun na autobus směr Nýrsko, kde jsme si konečně užili podle svého. Někteří nakupovali, některým se ale po přírodě okamžitě zastesklo a nechali se nerozumně vylákat na malou procházku údolím Úhlavy.
Večer byla diskotéka (moc jsme škemrali). Než tanečky nastaly, odměny jsme dostali.
Děkujeme moc rodičům Zuzky Svobodové a Kuby Bernklaua za pravidelný a skvělý sponzoring.
P.S. Zítra se na Vás už moc těšíme. Přijedeme mezi 12 - 13 hodinou. Pošleme SMS.
2.den
Konečně jsme viděli strašidla! (A nebyly to paní učitelky.) V Pohádkové zemi na nás čekala strašidla paní V. Klimtové. Nejdřív jsme si je prohlédli a pak i vyrobili z hlíny (snad přežijí cestu do Prahy). Před obědem zbyl čas i na hřiště. Po poledním klidu jsme se báli další "procházky", ale byla jen malá soutěž a šlo se řádit do bazénu. Naše touha po civilizaci a nákupech je však tak silná, že jsme před večeří vylezli na největší kopec v okolí proto, abychom našli autobusovou zastávku (kvůli vlakové výluce). Z té totiž zítra vyrazíme do Nýrska. A teď večer? Tančíme!
P.S. Počasí nám přeje, užíváme si sluníčka.
Odpolední chvilka poezie:
Už je podzim, listí všude,
k Šumavě jsme vyjeli,
přehlédli jsme Rákosníčka,
málem jsme ho přejeli,
Brčálník, zem snů nás vítá,
s lehkým smíchem ve tváři,
les však plno bláta skýtá,
oou, to nám zavaří,
hotel Jana, hotel Fanda nám svou náruč otvírá,
to je sice velká sranda,
slunce se nám zavírá.
Odpolední výkřiky: ...na papě je naše nadmořská výška 5,6 metrů..., ...mezi okolní obce patří Železná Rada..., ...proč hledáme autobus, proč nejedeme vlakem?...,
1.den
Přijeli jsme do Brčálníku přímo na segedínský guláš. Knedlíky byly velké jako parníky. Aby nám slehlo, šli jsme na procházku po okolí (dle paní učitelek). Pro nás to byla děsná túra, při které jsme zjistili:
a) vlaky nejedou - je výluka
b) turistika není naše hobby
c) do civilizace je proklatě daleko
d) ať jdeme, jak dlouho chceme, je to pořád "už jen kousek"
e) všude kolem je příroda
f) všechno spraví večeře (dneska byly ovocné knedlíky - šli jsme si přidat, někteří i 2x)
Večerní výkřiky: ...šli jsme na velký výlet - bylo to fakt hustý..., ... bylo dobrý, že paní učitelka Štirská už nemůže, aspoň jsme šli pomalu..., ...někdo nám čmajznul kus kolejí, takže jsme měli smůlu..., ...netočíme se nějak v kruhu?,... pocit volnosti mě skolil na zem...